Jordi Intro

Kdo jsem a moje kořeny

Říkají mi Jordi. Od malička jsem odkojený na rocku a metalu – tyhle žánry pro mě nejsou jen hudba, kterou poslouchám, ale základní stavební kámen toho, kým jsem. Energii těchto žánrů jsem nasával přímo u zdroje. Měl jsem tu čest vidět na vlastní oči legendy jako Mötley Crüe, Alice Cooper, Guns N‘ Roses, Bullet for My Valentine, Metallica, Linkin Park, Within Temptation, Wednesday 13 a řadu dalších.

Za bicími i u klávesnice

Můj vztah k hudbě ale nezůstal jen v davu pod pódiem. Jsem bubeník (pořád je co pilovat), učil jsem se na kytaru a v minulosti jsem působil v několika hudebních projektech. Na rovinu ale přiznávám, že jsem byl jako muzikant pravděpodobně až moc náročný a nikdo to se mnou neměl zrovna jednoduché.

Stejnou vášeň a perfekcionismus, jaký jsem měl pro hudbu, vkládám do digitálního světa. Ve tvorbě webů rozhodně nejsem žádný amatér a v oboru se pohybuji už od roku 2007. Vše tehdy začalo propojením mých dvou největších zájmů: kódováním fanouškovských webů pro kapelu Dope a později pro mé oblíbené Mötley Crüe.

Zlom a cesta dál

Moje aktivní působení v kapelách bohužel ze dne na den ukončila osobní tragédie. Po této ráně jsem se stáhl do sebe, začal se stranit okolí a hledal způsob, jak jít dál. Naplno jsem se proto vrátil k tomu, co mám plně pod kontrolou. K psaní blogů a budování webů.

Tato tvorba pro mě dnes znamená mnohem víc než jen psaní a programování. Je to můj únik a druh terapie, která mi dává smysl a pomáhá mi každý den nevzdat ten nejtěžší souboj s těžkými depresemi. V kombinaci se staráním o své domácí zvířecí borečky, ten souboj vyhrávám. Všechno, co tu vidíte, je odrazem této cesty.

Náročný posluchač

Byly doby, když ještě streamovací služby byly v plenách. A v tu dobu za mnou, co by velkým kritikem, chodilo dost lidí, jelikož chtěli znát můj názor. Tenkrát se dost kapel objevovalo a bylo fajn přijít a říct, Hele znáš tenhle song od téhle kapely? Nebo vůbec kapelu všeobecně. Dnes je to jiný, posloucháte oblíbeného interpreta a streamovací služba vám nabídne spoustu podobného matroše, což je sice fajn, ale nemá to takové to kouzlo ohledně toho, kdo s čím přišel.

No a proč vlastně ten náročný posluchač? Nasolte mi třeba 10 songů, o kterých si myslíte, že jsou naprosto skvělý a počkejte na můj verdikt. Ten bude z hodně velké pravděpodobnosti takový, že se mi nelíbí ani jeden. Jo, mám ten dar, že jak tam neslyším na první dobrou něco, co mě nakopne, tak ten song u mě neuspěje a těch je dost velká většina. Na druhou stranu, pokud to bude něco, co mě zvedne ze židle ihned, tak vám klidně za to budu i dělat den posluhovače. Tím si vlastně odpovídáte na otázku, jestli zde můžete mít i vaší kapelu. V takovém případě zkuste překecat Denču, která takovým kritikem rozhodně není.