Alice

Plzeňská rocková formace Alice patří k nejvýraznějším objevům české rockové scény raných 90. let. Přestože jejich aktivní éra netrvala dlouho, zanechali po sobě nesmazatelnou stopu. Především díky syrovému zvuku inspirovanému americkým hard rockem a grunge a samozřejmě díky fenomenálnímu hlasu tehdy začínajícího Dana Bárty.

Založení a raketový start (1990 – 1991)

Kapela vznikla v Plzni v roce 1990. Zakládající sestavu tvořili zkušení plzeňští muzikanti:

• Dan Bárta (zpěv)
• Lumír Václavík (sólová kytara)
• Martin Střeska (doprovodná kytara)
• Jiří „Mikeš” Milý (baskytara)
• Michal Pošvář (bicí)

Alice měla obrovské štěstí na správný čas a správné lidi. Na počátku 90. let vtrhla do světa vlna amerického grunge (Soundgarden, Alice in Chains, Pearl Jam) a hard rocku (Guns N‘ Roses). Alice tento moderní, špinavý a energický zvuk dokázala skvěle absorbovat a přenést do českého prostředí.

Mikeš hrával s Danem Bártou již v předchozích projektech a řekl si, že ho do kapely přivede, protože právě Dan Bárta je pro tento projekt to pravé ořechové. Dana talent neunikl hudebním manažerům a dalším muzikantům. Klíčovým momentem bylo setkání s Davidem Kollerem (kapela Lucie), který Alici nabídl společné turné. Koller následně produkoval desky Yeah! a Ústa Hromů.

Éra úspěchu a debut „Yeah!“ (1991 – 1993)

V roce 1991 vydává Alice u major labelu Popron Music své debutové album s výstižným názvem Yeah!. Deska se stala okamžitým hitem. Syrový kytarový zvuk, skvělá rytmika a Bártův expresivní, až stadionový vokál kapelu okamžitě katapultovaly na vrchol české rockové scény.

Z tohoto alba pocházejí ty největší hity, které definovaly celou jejich kariéru:

• „Ani náhodou“ (píseň, která kapelu proslavila nejvíc)
• „Pozdravuj Máti“
• „Tak To Je

Alice v této době intenzivně koncertovala, objevovala se v televizních hitparádách (např. Eso) a plnila rockové kluby i haly po celé republice.

Vývoj zvuku a útlum (1994 – 1997)

Z kapely odešel bubeník Michal Pošvář. Na jeho místo usedl basák Mikeš a ke kapele se připojil baskytarista Zdeněk Podskalský. Po obrovském úspěchu debutu následovala v roce 1993 druhá deska s názvem Ústa hromů. Album bylo o něco temnější, propracovanější a dospělejší, ale už nedosáhlo tak masového komerčního úspěchu jako prvotina. Skladby jako A To Tě Trochu Bolí sice u fanoušků bodovaly, ale v kapele se začaly objevovat první umělecké třenice.

Třetí a zároveň poslední studiové album vyšlo v roce 1995 pod jednoduchým názvem Alice. Deska sice potvrzovala instrumentální vyzrálost kapely, ale hudební klima v České republice se začalo měnit a zájem o klasický porevoluční rock opadával.

Hlavním faktorem blížícího se konce však byl osobní a hudební vývoj frontmana. Dan Bárta čím dál více tíhnul k jiným žánrům – funku, jazzu a fusion. Už v roce 1994 se stal součástí formace J.A.R. a začal se poohlížet po projektech, kde by mohl svůj hlas využít jinak než v přímočarém rocku. V roce 1997 se cesty Dana Bárty a zbytku kapely definitivně rozešly, čímž původní Alice de facto zanikla.

Pokusy o pokračování a současnost

Po odchodu Bárty se zbytek kapely pokusil značku Alice udržet při životě. Na post frontmana nastoupil zpěvák Radek Škarohlíd (který později zakotvil v kapele Hentai Corporation), ale chemie původní sestavy byla pryč a projekt po čase utichl.

Původní sestava se však nikdy úplně neodcizila. V roce 2016 kapela oslavila 25 let od založení a vyrazila v kompletní původní sestavě (včetně Dana Bárty) na exkluzivní 100/4 Turné. Série koncertů byla beznadějně vyprodaná, což ukázalo, že nostalgie po zvuku Alice z 90. let je mezi fanoušky stále obrovská.

Od té doby se kapela výjimečně schází na jednorázové festivalové nebo klubové koncerty, kde si čistě pro radost oprašují své staré pecky.

Diskografie

• Yeah! (1991) – Přelomový debut, nejúspěšnější album.
• Ústa hromů (1993) – Temnější, hardrockové pokračování.
• Alice (1995) – Labutí píseň původní éry.
• Živě (1994) – Live album zachycující syrovou energii jejich tehdejších koncertů.