Bring Me The Horizon jsem objevila v době, kdy jsem měla svoje emo období a hledala jsem kapely, které v sobě měly emoce, tvrdost, vztek i melodii. Nebyla to kapela, ke které bych se dostala přes nějaké dlouhé studování hudební historie. Prostě mi je někdo doporučil. A když jsem si je pustila, první pocit byl úplně jednoduchý: „Ty jo, ti jsou fakt hustý.“
Právě v tom byla jejich síla. Nepůsobili uhlazeně ani bezpečně. Byla v nich syrovost, energie a něco, co člověka okamžitě vtáhne. V raných skladbách bylo hodně agrese, screamu a chaosu, ale zároveň tam byla atmosféra, která dokonale seděla k době, kdy člověk prožívá hudbu hodně intenzivně. BMTH nebyli jen další kapela do playlistu. Působili jako hlas generace, která se nebála dát najevo zmatek, bolest, vztek i touhu někam patřit.
Postupně jsem začala objevovat, že tahle kapela nestojí na jednom místě. Kdo je poznal přes starší deathcorové období, mohl být překvapený tím, kam se časem posunuli. Kdo je naopak poznal až přes pozdější hity, mohl být šokovaný, jak tvrdé byly jejich začátky. A právě ten vývoj je na Bring Me The Horizon fascinující. Jsou to muzikanti, kteří se nebojí riskovat, měnit zvuk, zkoušet nové věci a někdy tím fanoušky i naštvat. Ale nikdy nepůsobili jako kapela bez názoru.
Mají silný příběh, výraznou image, bouřlivý vývoj, obrovský vliv na moderní metalovou scénu a diskografii, která ukazuje, jak se z extrémně tvrdé mladé party ze Sheffieldu stala jedna z největších současných rockových kapel světa.
Kapela
O kapele
Vznik kapely a význam názvu
Bring Me The Horizon vznikli v roce 2004 v anglickém Sheffieldu. Základ kapely tvořili mladí muzikanti z místní rockové a metalové scény: zpěvák Oliver Sykes, kytaristé Lee Malia a Curtis Ward, baskytarista Matt Kean a bubeník Matt Nicholls. V době vzniku šlo o partu velmi mladých hudebníků, kteří byli ovlivnění tehdejším metalcorem, deathcorem, americkou hardcore scénou, ale také internetovou kulturou MySpace.
Sheffield měl v britské hudbě silnou tradici, ale BMTH nevznikli jako uhlazený projekt připravený pro rádia. Na začátku šlo o kapelu, která hrála tvrdě, hlučně a bez velkých kompromisů. Jejich první nahrávky byly úzce spojené s deathcorem, tedy stylem, který kombinuje extrémní metal, hardcore a brutální vokály. V té době se kapela pohybovala na hraně mezi obdivem mladých fanoušků a odporem části starší metalové scény.
Název Bring Me The Horizon je inspirovaný hláškou kapitána Jacka Sparrowa z filmu Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly. Ve filmu zazní věta „Now, bring me that horizon.“ Kapela si ji upravila do podoby Bring Me The Horizon. Už samotný název dobře vystihuje jejich pozdější cestu: neustálé směřování dál, za další horizont, mimo bezpečné hranice jednoho žánru.
Je důležité zdůraznit, že BMTH nejsou kapelou, která by od začátku plánovala stát se globálním rockovým jménem. Jejich vzestup vycházel z kombinace tvrdé práce, výrazné osobnosti Oliho Sykese, silné vizuální identity, internetu a postupného hudebního zrání. To, co začalo jako tvrdá mladá kapela z britského undergroundu, se během dvaceti let proměnilo v jeden z nejvlivnějších projektů moderní rockové a metalové hudby.
Hudební styl a jeho vývoj
Bring Me The Horizon jsou typickým příkladem kapely, kterou nelze poctivě zavřít do jedné škatulky. Jejich raná tvorba bývá popisována jako deathcore. Debut Count Your Blessings je tvrdý, extrémní a pro mnoho posluchačů dodnes představuje nejbrutálnější podobu kapely. Postupně se ale BMTH začali posouvat k metalcoru, větší melodice, propracovanějším aranžím a nakonec k alternativnímu metalu, elektronickému rocku, popovým vlivům i experimentální hudbě.
Na Suicide Season se začíná objevovat jasnější skladatelská struktura. Kapela pořád zní agresivně, ale skladby jako Chelsea Smile nebo Diamonds Aren’t Forever ukazují větší důraz na zapamatovatelné momenty. Album There Is a Hell… pak přináší temnější, atmosféričtější metalcore se sbory, elektronikou a výraznější prací s náladou.
Zlomem se stalo Sempiternal. Připojení Jordana Fishe do tvůrčího procesu přineslo elektronické vrstvy, masivnější refrény a modernější produkci. Skladby Shadow Moses, Sleepwalking nebo Can You Feel My Heart posunuly BMTH z metalcorového prostředí do širšího rockového prostoru. That’s the Spirit potom metalcore téměř opouští a pracuje s alternativním rockem, stadionovou energií, elektronikou a popovější strukturou.
Album amo šlo ještě dál. Kapela otevřeně pracovala s popem, elektronikou, R&B náladami, tanečními prvky i melancholickým rockem. Pro část fanoušků to byl šok, pro jiné důkaz odvahy. Projekt POST HUMAN následně ukázal, že BMTH se umí vrátit k tvrdšímu zvuku, ale už nikdy jako kopie vlastních začátků. Survival Horror i NeX GEn kombinují moderní metal, post-hardcore, pop-punk, hyperpop, elektroniku a digitální estetiku současné generace.
Nejpřesnější popis stylu BMTH tedy zní: kapela začala jako deathcore/metalcore, ale postupně se proměnila v moderní alternativně-metalovou a rockovou formaci s výraznými elektronickými, popovými a experimentálními prvky.
Současní členové
Oliver „Oli“ Sykes – zpěv, texty, vizuální tvář kapely
Oliver Sykes je frontman, hlavní textař a nejviditelnější osobnost Bring Me The Horizon. Od začátku byl spojován nejen se screamem a vokální intenzitou, ale také s výraznou image, módou, tetováním a schopností vytvořit kolem kapely silnou estetiku. Jeho hlas prošel během let obrovským vývojem. Na začátku stál hlavně na extrémním řevu, později začal více pracovat s čistšími polohami, melodikou a emotivním výrazem.
Textově Sykes často vychází z osobních témat: vnitřní zápasy, psychika, vztahy, závislosti, tlak okolí, pocit vyčerpání, hledání identity nebo kritika společnosti. Právě otevřenost a schopnost dát těžké věci do silných refrénů patří mezi důvody, proč se BMTH dostali k širokému publiku. Oli není jen zpěvák. Je to autor, vizionář a člověk, který výrazně určuje směr celé kapely.
Lee Malia – kytara
Lee Malia je hlavní kytarista kapely a jeden ze zakládajících členů. Jeho role je pro BMTH zásadní, protože právě kytary držely tvrdé jádro kapely i ve chvílích, kdy se zvuk posouval směrem k rocku a elektronice. V rané éře byl jeho styl spojený s deathcorovými riffy, breakdowny a agresivními pasážemi. Postupně se však vypracoval v kytaristu, který dokáže podpořit atmosféru skladby, aniž by musel neustále stát v popředí.
Na pozdějších albech je Malia důležitý hlavně schopností přizpůsobit se vývoji kapely. V jedné skladbě může znít masivně metalově, v jiné spíš atmosféricky a rockově. Právě jeho stabilita pomáhá tomu, že i experimentálnější BMTH pořád zůstávají kapelou s rockovým a metalovým základem.
Matt Kean – baskytara
Matt Kean patří k původní sestavě a tvoří pevný základ rytmiky. Baskytara u BMTH často není nástrojem, který by se tlačil dopředu na úkor písně, ale je důležitá pro hutnost zvuku. V raných skladbách pomáhá vytvářet těžký tlak deathcoru a metalcoru, později funguje jako opora modernější produkce.
Kean je jeden z členů, kteří nestaví na velkých gestech, ale na spolehlivosti. V kapele, která se tolikrát stylově proměnila, je právě taková stabilita velmi důležitá. Pomáhá držet BMTH pohromadě bez ohledu na to, zda zrovna hrají breakdowny, stadionové refrény nebo elektronicky laděné pasáže.
Matt Nicholls – bicí
Matt Nicholls je bubeník a další zakládající člen. Jeho hra prošla podobným vývojem jako celá kapela. V začátcích byla tvrdá, rychlá a agresivní, později se více otevřela dynamice, elektronickým podkladům a produkční přesnosti. BMTH nikdy nebyli kapelou, kde by bicí jen držely tempo. Nicholls často vytváří tlak, který je pro živé koncerty zásadní.
V modernější éře musel přizpůsobit styl nejen tvrdším skladbám, ale i písním s popovou nebo elektronickou strukturou. To je u BMTH velmi důležité: kapela se mění, ale bicí pořád udržují fyzickou energii, která je na koncertech cítit.
John Jones – koncertní kytarista
John Jones je dlouhodobě uváděný jako koncertní/touring kytarista. Pro profil kapely je důležité rozlišovat mezi oficiálními členy a koncertními hudebníky. Současné oficiální jádro BMTH tvoří Sykes, Malia, Kean a Nicholls, zatímco další muzikanti mohou kapelu doplňovat naživo podle potřeby turné a produkce.
Bývalí členové
Curtis Ward – kytara (do roku 2009)
Curtis Ward byl zakládajícím kytaristou Bring Me The Horizon. Hrál na prvních zásadních nahrávkách a je spojený hlavně s ranou deathcorovou a metalcorovou etapou. Kapelu opustil v roce 2009. Jeho odchod otevřel prostor pro Jona Weinhofena, který se zapojil do období alba There Is a Hell….
Jona Weinhofen – kytara, doprovodné vokály, klávesy (2009 – 2013)
Jona Weinhofen, známý také z australské metalcorové scény, působil v BMTH v období, kdy kapela začala výrazně rozšiřovat svůj zvuk. Je spojený s albem There Is a Hell Believe Me I’ve Seen It. There Is a Heaven Let’s Keep It a Secret a s přechodem ke komplexnějším aranžím. Kapelu opustil před vydáním Sempiternal, tedy před největším komerčním průlomem.
Jordan Fish – klávesy, programování, doprovodný zpěv, produkce (2012/2013 – 2023)
Jordan Fish je jednou z nejdůležitějších postav moderní éry BMTH, i když nebyl zakládajícím členem. Do tvůrčího procesu vstoupil v době Sempiternal a zásadně pomohl změnit zvuk kapely. Přinesl elektroniku, vrstvené vokály, silnější refrény, moderní produkci a větší cit pro popovou strukturu.
Jeho vliv je slyšet na albech Sempiternal, That’s the Spirit, amo, Post Human: Survival Horror a částečně i na POST HUMAN: NeX GEn. V prosinci 2023 kapela oznámila, že se s Jordanem Fishem rozchází. Pozdější vyjádření naznačovala, že rozchod nebyl úplně jednoduchý, ale pro profil je důležité držet se ověřitelné podstaty: Fish byl klíčový pro moderní zvuk BMTH a jeho odchod patří k největším personálním změnám v historii kapely.
Historie kapely podle období
2004 – 2006: MySpace, první EP a tvrdý start
První roky Bring Me The Horizon byly spojené s britským undergroundem, klubovým hraním a rychle rostoucí online pozorností. MySpace tehdy pro mladé kapely znamenal obrovskou možnost dostat hudbu mezi fanoušky bez tradiční podpory médií. BMTH toho využili naplno. Jejich EP This Is What the Edge of Your Seat Was Made For z roku 2004 ukázalo tvrdý, chaotický a energický základ kapely. V té době šlo o hudbu pro posluchače, kteří hledali extrém, ne rádiový rock.
2006 – 2007: Count Your Blessings a odpor části scény
Debut Count Your Blessings vyšel v roce 2006. Přinesl deathcorovou podobu BMTH, kterou část fanoušků dodnes miluje a část kritiky tehdy tvrdě odmítala. Kapela čelila posměchu i odporu od části metalové scény, ale zároveň si získávala mladé posluchače, kteří v ní viděli něco nového, dravého a generačně blízkého. Právě toto napětí mezi obdivem a nenávistí BMTH provázelo od začátku.
2008 – 2009: Suicide Season a první velký posun
Suicide Season z roku 2008 znamenalo zásadní změnu. Kapela se vzdálila čistému deathcoru a začala budovat metalcorovější zvuk. Skladby byly čitelnější, koncertně silnější a produkčně výraznější. Chelsea Smile nebo Diamonds Aren’t Forever se staly hymnou období, kdy BMTH začínali být mnohem víc než kontroverzní mladá kapela z internetu.
2010 – 2011: There Is a Hell… a temná ambice
Třetí album There Is a Hell Believe Me I’ve Seen It. There Is a Heaven Let’s Keep It a Secret. vyšlo v roce 2010 a ukázalo, že BMTH chtějí víc než jen breakdowny. Přidali sbory, elektroniku, atmosféru, hosty a temnější koncept. Album působí jako most mezi tvrdou minulostí a pozdější moderní podobou kapely.
2012 – 2014: Sempiternal a zrod moderních BMTH
Sempiternal z roku 2013 je jeden z nejdůležitějších okamžiků kariéry. Kapela podepsala s RCA, zapojila Jordana Fishe a vytvořila album, které otevřelo dveře širšímu publiku. Shadow Moses, Sleepwalking a Can You Feel My Heart se staly skladbami, které definovaly celou éru moderního metalcoru.
2015 – 2017: That’s the Spirit a stadionový rozměr
That’s the Spirit z roku 2015 posunulo BMTH do světa alternativního rocku, velkých refrénů a stadionové energie. Pro staré fanoušky to mohl být šok, ale skladby jako Throne, Drown, Happy Song nebo Follow You ukázaly, že BMTH umí psát silné písně bez toho, aby stáli jen na extrémní tvrdosti.
2019: amo a odvaha riskovat
Album amo z roku 2019 je jedním z nejdiskutovanějších počinů kapely. BMTH zde pracují s elektronikou, popem, R&B náladami, industriálními prvky i rockem. MANTRA, medicine nebo nihilist blues ukazují kapelu, která se nebojí zklamat část publika, pokud to znamená posunout vlastní hranice.
2020 – 2021: POST HUMAN: Survival Horror
V době pandemie kapela vydala Post Human: Survival Horror. Tato nahrávka vrátila do popředí tvrdší zvuk, ale s moderní produkcí a hosty. Parasite Eve, Teardrops, Obey nebo Kingslayer ukázaly, že BMTH umí spojit metal, elektroniku, popkulturu i aktuální společenskou atmosféru.
2022 – 2024: spolupráce, Jordanův odchod a NeX GEn
Po Survival Horror kapela pokračovala v sérii singlů a spoluprací. Objevila se například s Edem Sheeranem v rockové verzi Bad Habits, spolupracovala s Machine Gun Kelly nebo Sigrid. V prosinci 2023 přišel odchod Jordana Fishe. Přesto v květnu 2024 vyšlo POST HUMAN: NeX GEn, album plné post-hardcoru, pop-punku, elektroniky, hyperpopu, emo nálad a digitální estetiky.
2025 – 2026: pokračování POST HUMAN a návrat ke kořenům
Oficiální web BMTH v roce 2026 uváděl chystanou re-nahrávku Count Your Blessings | Repented s datem 10. července 2026. Tento návrat k debutu je zajímavý právě proto, že kapela, která se tak výrazně vzdálila od svých začátků, se k nim po dvaceti letech vrací s novým pohledem.
Diskografie – studiová alba a zásadní nahrávky
This Is What the Edge of Your Seat Was Made For (EP, 2004)
První EP ukazuje Bring Me The Horizon v syrové podobě. Je to nahrávka mladé kapely, která ještě hledá přesnější výraz, ale už má energii a extrémní základ. Pro fanoušky pozdějších alb může znít velmi drsně a neučesaně, ale právě zde začíná příběh BMTH. EP je důležité hlavně historicky: ukazuje, odkud kapela vyšla, ještě před tím, než začala měnit tvář moderního metalcoru.
Count Your Blessings (2006)
Debutové album Count Your Blessings je nejvíce deathcorová nahrávka v diskografii BMTH. Vyšlo v roce 2006 a zachycuje kapelu ve velmi mladém, divokém a kontroverzním období. Hudebně stojí na brutálních vokálech, rychlých pasážích, breakdownových strukturách a extrémním výrazu. Nejznámější skladbou je Pray for Plagues, která dodnes slouží jako symbol rané éry. Album nebylo kritiky přijato jednoznačně pozitivně, ale z hlediska fanouškovské mytologie je zásadní. Bez něj by nebyl pozdější kontrast mezi starými a novými BMTH tak výrazný.
Suicide Season (2008)
Suicide Season je druhé studiové album a zároveň první velký krok pryč od čistého deathcoru. Vyšlo 29. září 2008 v Británii a Evropě a v USA pak přes Epitaph. Produkce ve Švédsku pomohla zvuku dodat větší tlak a čitelnost. Kapela tu stále zní tvrdě, ale skladby jsou sevřenější a lépe zapamatovatelné. Chelsea Smile, Diamonds Aren’t Forever nebo The Sadness Will Never End ukazují posun k metalcoru. Textově je album temné, konfrontační a osobní. Pro mnoho fanoušků je to deska, kde se BMTH začali měnit z chaosu v opravdovou kapelu s jasnějším směrem.
Suicide Season: Cut Up! (2009)
Remixové album Suicide Season: Cut Up! ukázalo, že BMTH se už tehdy nebáli elektroniky a remixové kultury. Pro část metalových fanoušků šlo o překvapení, ale zpětně je vidět, že šlo o předzvěst budoucnosti. Kapela, která později otevřeně začlenila elektroniku do vlastního zvuku, už zde naznačila zájem o jiné světy než jen metalové kluby.
There Is a Hell Believe Me I’ve Seen It. There Is a Heaven Let’s Keep It a Secret. (2010)
Třetí album s mimořádně dlouhým názvem vyšlo v roce 2010 a patří mezi nejtemnější nahrávky BMTH. Je ambicióznější, atmosféričtější a vrstvenější než Suicide Season. Vedle metalcoru používá sbory, elektronické prvky a dramatičtější aranže. Skladby It Never Ends, Blessed with a Curse nebo Alligator Blood ukazují, že kapela začala pracovat s gradací a náladou. Album bylo důležité i proto, že otevřelo cestu k Sempiternal. BMTH zde ještě nezní jako stadionová kapela, ale už jasně směřují k větším kompozicím.
Sempiternal (2013)
Sempiternal je zlomové album. Vyšlo v roce 2013 a stalo se jedním z nejvlivnějších moderních metalcorových alb své doby. Přítomnost Jordana Fishe pomohla vytvořit masivní elektronické vrstvy, výraznější refrény a produkci, která BMTH posunula na novou úroveň. Shadow Moses, Sleepwalking, Go to Hell, for Heaven’s Sake a Can You Feel My Heart se staly hymnickými skladbami. Album pořád stojí na tvrdosti, ale je mnohem přístupnější a emotivnější. Právě zde se BMTH přestali vnímat jen jako kapela pro úzkou scénu a stali se jménem, které začalo přitahovat širší rockové publikum.
That’s the Spirit (2015)
That’s the Spirit vyšlo v roce 2015 a znamenalo další radikální posun. Kapela téměř opustila klasický metalcore a vytvořila album postavené na alternativním rocku, elektronice, velkých refrénech a stadionové atmosféře. Drown, Throne, Happy Song, True Friends nebo Follow You patří k nejznámějším skladbám BMTH. Deska se tematicky dotýká temných nálad, deprese a vnitřních bojů, ale často je zpracovává ve formě velkých, zpěvných refrénů. Pro některé staré fanoušky to byl zlom, pro jiné vstupní brána do kapely.
amo (2019)
amo je album, na kterém BMTH nejvíce otevřeně experimentovali s popem, elektronikou a žánrovým mícháním. Vyšlo v roce 2019 a obsahuje skladby MANTRA, medicine, wonderful life, nihilist blues nebo mother tongue. Deska ukazuje kapelu, která se odmítá řídit představou, že rocková skupina musí znít jedním způsobem. Některé skladby jsou tvrdší, jiné popovější nebo elektronické. amo získalo výraznou pozornost a přineslo kapele další úspěchy, včetně nominace na Grammy v kategorii rockového alba. Je to nahrávka, která nejvíce rozděluje fanoušky, ale zároveň potvrzuje odvahu BMTH.
Music to Listen To… (2019)
Experimentální projekt Music to Listen To… není klasické metalové album. Jde spíše o ambientní, elektronickou a experimentální nahrávku, která funguje jako ukázka toho, jak daleko je kapela ochotná zajít mimo běžný rockový formát. Pro nové posluchače to není nejlepší start, ale pro pochopení BMTH je důležité: ukazuje, že kapela bere tvorbu jako prostor bez pevných hranic.
POST HUMAN: Survival Horror (2020)
Post Human: Survival Horror vyšlo v roce 2020 a bylo prezentováno jako první část širší série POST HUMAN. Hudebně se vrací k tvrdšímu zvuku, ale s moderní produkcí, elektronikou a výraznými hosty. Parasite Eve reagovala na pandemickou atmosféru, Teardrops připomněly vliv Linkin Park, Obey se zpěvákem Yungbludem spojila metalovou energii s popkulturním protestem a Kingslayer s BABYMETAL patří k nejšílenějším a nejzábavnějším momentům kapely. Survival Horror ukázalo, že BMTH mohou být tvrdí a současní zároveň.
POST HUMAN: NeX GEn (2024)
POST HUMAN: NeX GEn bylo překvapivě vydáno 24. května 2024 jako druhá část série POST HUMAN. Album vznikalo v letech 2021 – 2024 a je poslední studiovou nahrávkou, na které se podílel Jordan Fish. Stylově míchá post-hardcore, pop-punk, hyperpop, alternativní metal, metalcore, elektroniku, emo a digitální estetiku. Skladby jako DiE4u, sTraNgeRs, LosT, AmEN!, DArkSide nebo Kool-Aid ukazují kapelu, která pracuje s chaosem internetu, emocemi, úzkostí a přetížeností moderní doby. Deska potvrzuje, že BMTH nejsou nostalgickou kapelou, ale projektem, který se snaží znít současně.
Count Your Blessings | Repented (ohlášená re-nahrávka, 2026)
Oficiální web BMTH v roce 2026 uvedl, že kapela chystá re-nahrávku debutu pod názvem Count Your Blessings | Repented s datem 10. července 2026. Pro fanoušky je to symbolický návrat ke kořenům. BMTH se po letech experimentů vrací k materiálu, který kdysi definoval jejich nejtvrdší éru, ale mohou ho ukázat s dnešními zkušenostmi, produkcí a jiným pohledem na vlastní minulost.
Největší skladby a proč jsou důležité
Pray for Plagues – symbol nejtvrdší deathcorové éry a skladba, kterou si fanoušci spojují s úplnými začátky.
Chelsea Smile – zásadní skladba období Suicide Season a důkaz, že kapela začala psát zapamatovatelnější metalcore.
It Never Ends – temný a atmosférický krok k ambicióznější tvorbě.
Shadow Moses – hymna Sempiternal a jeden z nejdůležitějších momentů moderního metalcoru.
Can You Feel My Heart – skladba, která se stala dlouhodobým symbolem moderních BMTH a později získala nový život i díky internetu.
Drown – emocionálně silný singl, který otevřel cestu k alternativně rockové éře.
Throne – stadionová skladba a jeden z nejvýraznějších hitů kapely.
MANTRA – singl z amo, který ukázal nový směr a přinesl nominaci na Grammy za rockovou skladbu.
Parasite Eve – temná skladba z období pandemie a vstup do projektu POST HUMAN.
Kingslayer – spolupráce s BABYMETAL a jeden z nejvýraznějších příkladů odvahy kapely kombinovat metal, elektroniku a popkulturní šílenost.
DiE4u / sTraNgeRs / LosT – skladby, které připravily půdu pro POST HUMAN: NeX GEn a ukázaly emo, pop-punkovou a digitální stránku nové éry.
Kool-Aid – tvrdší singl nové éry, který fanouškům připomněl, že BMTH se nebojí pořádného tlaku.
Koncertní síla a vliv na scénu
Bring Me The Horizon vyrostli z klubů do pozice kapely, která dokáže hrát velké haly a festivalové headlinerské sloty. Jejich koncerty stojí na masivní produkci, velké obrazové stránce, světlech, komunikaci s publikem a schopnosti propojit staré i nové skladby. Na jednom setlistu se může potkat tvrdý materiál, elektronicky laděné skladby i zpěvné stadionové refrény.
Vliv BMTH na moderní metalovou scénu je obrovský. Pro jednu generaci byli bránou k deathcoru a metalcoru. Pro další generaci se stali kapelou, která ukázala, že tvrdá hudba může pracovat s elektronikou, popovou strukturou a současnou produkcí, aniž by ztratila intenzitu. Mnoho mladších kapel dnes navazuje právě na cestu, kterou BMTH otevřeli mezi Sempiternal, That’s the Spirit a projektem POST HUMAN.
Jejich význam není jen v prodejích a cenách. Důležitější je schopnost měnit pravidla. BMTH opakovaně ukázali, že metalová kapela nemusí zůstat zamrzlá v jednom období. Může se vyvíjet, riskovat a zároveň si udržet silnou identitu.
Ocenění a úspěchy
BMTH patří mezi nejúspěšnější britské rockové kapely své generace. Oficiální web je označuje jako BRIT a Grammy nominovanou, multiplatinově prodávanou skupinu s více než pěti miliony prodaných alb celosvětově. Sony Music uvádí také významný mezinárodní dosah, včetně vyprodaných koncertů v mnoha zemích.
Skladba MANTRA přinesla kapele nominaci na Grammy v kategorii Best Rock Song. Album amo následně získalo nominaci na Grammy v kategorii Best Rock Album. V roce 2024 BMTH vyhráli BRIT Award v kategorii Alternative/Rock Act, což potvrdilo jejich postavení i mimo úzkou metalovou scénu.
Kromě těchto velkých ocenění mají na kontě také opakované úspěchy v Kerrang! Awards a dlouhodobě silnou podporu rockových a metalových médií. Jejich cesta z MySpace deathcorové kapely k oceněné mezinárodní rockové formaci je jedním z nejvýraznějších příběhů moderní těžké hudby.
Zajímavosti
Název kapely je inspirovaný větou z filmu Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly.
BMTH začínali v době, kdy MySpace dokázal mladým kapelám otevřít cestu k fanouškům po celém světě.
Jejich debut Count Your Blessings byl po vydání velmi rozporuplně přijímán, ale postupem let se stal kultovní připomínkou rané éry.
Sempiternal je často považováno za album, které výrazně ovlivnilo podobu moderního metalcoru.
That’s the Spirit ukázalo, že kapela dokáže fungovat i bez klasických metalcorových postupů.
amo rozdělilo fanoušky, ale zároveň přineslo kapele další mezinárodní pozornost.
POST HUMAN série ukazuje BMTH jako kapelu, která vnímá současnou digitální kulturu, úzkost, popkulturu i postinternetovou estetiku.
Odchod Jordana Fishe v roce 2023 patří k nejvýznamnějším personálním změnám kapely po období Curtis Ward/Jona Weinhofen.
BMTH v roce 2024 vyhráli BRIT Award v kategorii Alternative/Rock Act.
Doporučený poslech pro nové fanoušky
Pokud chce někdo pochopit celý vývoj Bring Me The Horizon, je nejlepší neposlouchat jen nejnovější hity, ale projít několik klíčových období. Pro tvrdé začátky: Pray for Plagues a Chelsea Smile. Pro metalcorový zlom: It Never Ends, Shadow Moses a Sleepwalking. Pro stadionovější éru: Drown, Throne a Follow You. Pro experimentální období: MANTRA, nihilist blues a medicine. Pro moderní POST HUMAN éru: Parasite Eve, Teardrops, Kingslayer, DiE4u, LosT, DArkSide a Kool-Aid.
Díky tomu je dobře vidět, že BMTH nejsou kapela jedné tváře. Každá éra má jiné barvy, jinou energii a jiný důraz. Přesto je spojuje emoční naléhavost, silná produkce a schopnost vyvolat reakci.
Závěr
Bring Me The Horizon jsou kapela, kterou člověk nemusí milovat ve všech obdobích, ale těžko ji může ignorovat. Vznikli jako tvrdá mladá parta ze Sheffieldu, která dělila scénu na fanoušky a odpůrce. Dnes patří mezi největší jména moderního rocku a metalu. Jejich příběh je důkazem, že hudební vývoj nemusí znamenat ztrátu identity. Může znamenat odvahu.
Pro mě osobně mají BMTH kouzlo i proto, že jsem je objevila v emo období, kdy mi je někdo doporučil a já si po prvním poslechu řekla, že jsou fakt hustý. A ono to platí dodnes. Jen pokaždé trochu jinak. Jednou jsou hustí tvrdostí, jindy refrénem, atmosférou, zvukem nebo tím, že se nebojí udělat krok, který od nich nikdo nečeká.
Pokud zde máme představovat kapely, které změnily moderní metalovou scénu, Bring Me The Horizon tam rozhodně patří. Ne proto, že by zůstali stejní, ale právě proto, že se nikdy nebáli změnit.
Denča je noční tvor redakce, pro kterou je temnota druhým domovem. Když zrovna nepíše ostré reportáže přímo z kotle pod pódiem, najdete ji s blokem na těch nejlepších letních festivalech. Její hudební srdce bije v rytmu klasik jako Iron Maiden a KISS, ale krev v žilách jí spolehlivě rozproudí i moderní šílenství od Electric Callboy.
Diskuze
0 komentářů
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buď první, kdo se zapojí do diskuze.
Komentář
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíš nejdříve přihlásit.
0 komentářů
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buď první, kdo se zapojí do diskuze.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíš nejdříve přihlásit.
Přihlásit se