John 5

Intro

John 5 patří mezi hudebníky, které široké publikum dlouhá léta vnímalo především jako tajemnou postavu stojící vedle výrazných frontmanů. Jeho bílý make-up, platinové vlasy, černé oblečení a záliba v hororové estetice z něj vytvořily snadno rozpoznatelnou osobnost. Za působivou vizáží se však skrývá jeden z nejvšestrannějších kytaristů své generace.

Během kariéry spolupracoval s Davidem Lee Rothem, Robem Halfordem, Marilynem Mansonem, Robem Zombiem, Litou Ford, k.d. lang a řadou dalších interpretů. Od roku 2023 vystupuje jako kytarista Mötley Crüe. Vedle práce pro slavné zpěváky vydává instrumentální sólová alba, na kterých propojuje heavy metal, industriální hudbu, country, bluegrass, funk i klasický rock.

Dětství v Michiganu a první setkání s kytarou

John 5 se narodil jako John William Lowery 31. července 1970 v Grosse Pointe ve státě Michigan. Ke kytaře se dostal už jako sedmiletý chlapec. Vedle rockových interpretů jej výrazně ovlivnil televizní pořad Hee Haw, který spojoval country hudbu s komediálními scénkami. Fascinovali ho zejména Buck Owens, Roy Clark a další hráči využívající rychlou techniku typickou pro country a bluegrass.

Současně poslouchal Jimiho Hendrixe, Kiss, Eddieho Van Halena, Randyho Rhoadse a později také Yngwieho Malmsteena. Už v dětství se tak v jeho hudebním světě setkávaly dva zdánlivě vzdálené směry. Na jedné straně stála tvrdá rocková hudba a výrazná pódiová prezentace, na druhé precizní country hra, rychlé vybrnkávání a melodická čistota. Právě tato kombinace se později stala základem jeho vlastního stylu.

Rodiče jeho hudební nadšení podporovali, stanovili mu však jasné podmínky. Mohl hrát po klubech, přestože byl ještě příliš mladý na to, aby je běžně navštěvoval, ale nesměl kvůli koncertování zanedbávat školu. John 5 později vzpomínal, že se někdy vracel domů hluboko po půlnoci a ráno musel normálně vstát, přesto školní docházku dodržoval.

Sedmnáctiletý kytarista vyráží do Los Angeles

V sedmnácti letech opustil Michigan a vydal se do Los Angeles. Nemířil tam s představou, že se okamžitě stane rockovou hvězdou. Jeho cílem bylo uživit se jako studiový a nájemný kytarista, který bude schopen zahrát přesně to, co od něj producent nebo interpret potřebuje.

Začátky nebyly jednoduché, ale jeho technická připravenost a pracovní disciplína mu postupně otevřely dveře k profesionálním zakázkám. Hrál na nahrávkách určených pro film a televizi, účastnil se studiových frekvencí a budoval si pověst hudebníka, který dokáže rychle pochopit požadovaný styl.

Právě schopnost přizpůsobit se nejrůznějším interpretům se stala jeho velkou výhodou. John 5 nikdy nebyl pouze metalovým kytaristou. Dokázal zahrát agresivní industriální riff, čistou country linku, bluesové sólo i jednoduchý poprockový doprovod, aniž by některá z těchto poloh působila nepřirozeně.

První spolupráce s Litou Ford a k.d. lang

Jednou z prvních známějších osobností, se kterými John Lowery vystupoval, byla Lita Ford. Koncertní zkušenosti získával po boku zpěvačky a kytaristky, která se po působení v The Runaways prosadila úspěšnou sólovou kariérou.

Zásadní profesionální zkušenost mu následně přinesla spolupráce s kanadskou zpěvačkou k.d. lang. V letech 1996 až 1997 s ní absolvoval skutečné světové turné. Pro hudebníka, který měl dlouhodobý strach z létání a původně preferoval studiovou práci, šlo o velký krok.

Právě angažmá u k.d. lang ukázalo jeho všestrannost. Dokázal se pohybovat mimo tvrdý rock a pracovat s hudbou, ve které byla důležitější citlivost, přesnost a služba skladbě než výrazné kytarové předvádění.

Industriální projekt 2wo s Robem Halfordem

V devadesátých letech se John zapojil také do projektu 2wo, který vedl bývalý zpěvák Judas Priest Rob Halford. Kapela se od klasického heavy metalu výrazně odlišovala a pohybovala se mezi industriálním rockem, elektronikou a alternativním metalem.

Projekt vydal v roce 1998 album Voyeurs. Nahrávka vznikala v období, kdy se tradiční metaloví hudebníci snažili reagovat na vzestup industriální hudby a alternativního rocku. Johnova účast ukázala, že se nebojí opustit bezpečné prostředí klasických kytarových riffů a pracovat se strohými, mechanickými a experimentálními zvuky.

Přestože 2wo neměli dlouhé trvání ani výrazný komerční úspěch, spolupráce s Robem Halfordem byla dalším důležitým bodem v Johnově cestě mezi respektované profesionální kytaristy.

David Lee Roth a album DLR Band

Roku 1998 se John Lowery podílel na albu DLR Band bývalého zpěváka Van Halen Davida Lee Rotha. Na nahrávce hrál na kytaru, v několika skladbách také na baskytaru a podílel se na psaní materiálu.

Spolupráce měla pro něj mimořádný význam. Eddie Van Halen patřil od dětství mezi jeho největší kytarové vzory a možnost pracovat se zpěvákem spojeným s klasickou érou Van Halen představovala splnění dalšího hudebního snu.

Album sice nezískalo takovou pozornost jako nejslavnější Rothovy nahrávky z osmdesátých let, pro Johna však bylo důležitým důkazem jeho skladatelských a studiových schopností. Už nebyl pouze anonymním hráčem najatým pro několik kytarových partů. Dokázal se podílet na vzniku celého alba po boku jednoho z nejznámějších rockových frontmanů.

Zrození Johna 5

Zásadní obrat přišel v roce 1998, kdy Marilyn Manson hledal nového kytaristu. John byl jeho tvorbou i vizuální prezentací fascinovaný a o spolupráci měl velký zájem. Po přijetí do kapely dostal nové umělecké jméno John 5. Číslice odkazovala na jeho postavení pátého člena sestavy a jméno se brzy stalo jeho trvalou profesní identitou.

Vstup do světa Marilyna Mansona znamenal také výraznou vizuální proměnu. John 5 začal používat bílý make-up, černé oční linky, extravagantní kostýmy a hororovou stylizaci. Nešlo však pouze o vytvoření další bezejmenné postavy v Mansonově kapele. Jeho vzhled se postupně stal natolik výrazným, že si jej ponechal i během pozdější sólové kariéry.

V době, kdy se většina kytaristů snažila působit civilněji, John 5 ukázal, že technická virtuozita a teatrální image se nemusí vzájemně vylučovat.

Holy Wood a vrchol spolupráce s Marilynem Mansonem

John 5 se stal důležitou součástí Mansonovy sestavy na přelomu tisíciletí. Podílel se na skladbě Astonishing Panorama of the Endtimes a na albu Holy Wood (In the Shadow of the Valley of Death) z roku 2000. Deska propojovala industriální metal, alternativní rock, politická témata a propracovanou koncepci pracující s násilím, slávou a americkou kulturou.

Jeho kytarové party často nebyly založené na dlouhých sólech. Musel se přizpůsobit Mansonově hudebnímu světu, ve kterém měly hlavní roli atmosféra, rytmus, ruchy a zvuková agresivita. Dokázal proto svou techniku upozadit a vytvářet jednoduché, ale účinné riffy podporující celkové vyznění skladeb.

Dalším řadovým albem byla deska The Golden Age of Grotesque z roku 2003. John 5 na ní působil jako kytarista v období inspirovaném kabaretem, groteskou, výmarskou kulturou a dekadentní estetikou. Album se stalo jeho poslední studiovou nahrávkou s Marilynem Mansonem.

Bolestné ztráty a odchod od Marilyna Mansona

Období kolem roku 2003 bylo pro Johna 5 mimořádně těžké. Během turné se dozvěděl o smrti své sestry Lynne. V následujících letech přišel také o další členy rodiny a blízké spolupracovníky. Nahromaděné ztráty vedly k psychickým problémům, panickým atakám a fyzickým projevům dlouhodobého stresu.

Jeho působení u Marilyna Mansona skončilo v roce 2004. Přestože bylo jejich společné období spojeno s napětím a výraznými pódiovými okamžiky, John 5 se později snažil na tuto část kariéry vzpomínat především jako na zkušenost, která ho představila světovému publiku.

Po odchodu stál před zásadním rozhodnutím. Mohl pokračovat jako nájemný kytarista, nebo se pokusit vybudovat vlastní hudební identitu bez slavného frontmana před sebou.

Vertigo otevírá sólovou kariéru

V roce 2004 vydal John 5 debutové sólové album Vertigo. Nahrávka představila hudební stránku, kterou fanoušci Marilyn Manson neměli možnost naplno poznat. Vedle tvrdých riffů, rychlých sól a hororové atmosféry se na ní objevily prvky country, bluegrassu a tradiční americké kytarové hudby.

John 5 se rozhodl zaměřit především na instrumentální tvorbu. Kytara měla převzít úlohu zpěváka a každá skladba měla fungovat jako samostatný příběh. Nešlo pouze o nekonečnou přehlídku rychlosti. Vedle technicky náročných pasáží využíval melodické motivy, neobvyklé rytmy, čisté tóny i humor.

Po debutu následovala alba Songs for Sanity, The Devil Knows My Name, Requiem, The Art of Malice a God Told Me To. Postupně si vybudoval vlastní publikum, které oceňovalo jeho schopnost přecházet během jediné skladby od metalového útoku k téměř tradiční country hře.

Rob Zombie a dlouholeté hudební partnerství

V polovině první dekády nového tisíciletí se John 5 spojil s Robem Zombiem. V jeho kapele působil od roku 2005 do roku 2022 a šlo o nejdelší stabilní angažmá celé jeho kariéry.

Spojení obou hudebníků působilo přirozeně. Rob Zombie stavěl svou tvorbu na kombinaci heavy metalu, industriálních rytmů, béčkových hororů, monster, komiksů a velkolepé pódiové show. John 5 měl podobnou zálibu v hororové estetice a zároveň dokázal vytvořit přesně takové riffy, jaké Zombieho hudba potřebovala.

Jejich prvním společným studiovým albem se stalo Educated Horses z roku 2006. John 5 se postupně proměnil v důležitého Zombieho skladatelského partnera a podílel se také na deskách Hellbilly Deluxe 2, Venomous Rat Regeneration Vendor, The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser a The Lunar Injection Kool Aid Eclipse Conspiracy. Oficiální historie Roba Zombieho připomíná, že spolupráce s Johnem 5 zpěváka znovu motivovala k další hudební tvorbě.

The Lords of Salem a práce pro film

John 5 se vedle alb a koncertů zapojil také do Zombieho filmové tvorby. Složil hudbu k hororovému snímku The Lords of Salem, který měl premiéru v roce 2012 a do širší distribuce vstoupil v následujícím roce.

Filmová hudba po něm vyžadovala jiný způsob práce než klasická rocková skladba. Místo výrazného refrénu nebo kytarového sóla musel vytvářet napětí, nepříjemnou atmosféru a zvukové plochy podporující obraz.

Práce na filmu ukázala jeho skladatelskou všestrannost. Dokázal opustit roli pódiového kytaristy a přemýšlet o hudbě jako o prostředku k vyvolání strachu, nejistoty a očekávání.

John 5 and the Creatures

Sólová tvorba se postupně proměnila také v koncertní projekt John 5 and the Creatures. Instrumentální skladby, které původně vznikaly především ve studiu, začal pravidelně představovat na živých vystoupeních.

Koncerty Creatures jsou postavené na Johnově kytarové technice, ale nepůsobí jako obyčejná hudební klinika. Využívají hororové dekorace, barevná světla, masky, kostýmy a odkazy na jeho oblíbené filmy. John 5 tím propojuje instrumentální hudbu s divadelní show podobně, jako to během jeho dětství dělali Kiss.

Dalšími alby se staly Careful with That Axe, Season of the Witch, Invasion a Sinner. Jeho diskografie ukazuje, že sólová kariéra nikdy nebyla pouze vedlejší činností mezi turné se slavnějšími interprety. Stala se samostatnou a dlouhodobě rozvíjenou součástí jeho života.

Mötley Crüe a splnění dalšího dětského snu

V říjnu 2022 oznámili Mötley Crüe, že jejich dlouholetý kytarista Mick Mars kvůli zdravotním problémům ukončuje pravidelné koncertování. Skupina zároveň potvrdila, že se jejího dalšího turné ujme John 5.

John byl dlouholetým přítelem Nikkiho Sixxe a velkým fanouškem Mötley Crüe. Před prvními koncerty se jejich repertoár učil s mimořádnou důkladností. Nechtěl písně radikálně předělávat ani dokazovat, že je technicky zdatnější. Jeho cílem bylo zachovat charakteristické party Micka Marse a současně zůstat sám sebou.

První velké koncerty odehrál v roce 2023 během společného turné Mötley Crüe a Def Leppard. Oficiální web kapely jej nyní uvádí jako jejího kytaristu a potvrzuje, že s ním skupina pokračuje také v roce 2026.

Vstup do Mötley Crüe znamenal další návrat ke kapele, kterou obdivoval už jako mladý hudebník. Současně před něj postavil obtížný úkol nastoupit na místo hráče, jehož zvuk byl více než čtyři desetiletí nedílnou součástí skupiny.

Respekt k Micku Marsovi

John 5 od začátku zdůrazňoval, že se nechce vydávat za Micka Marse. Nepřevzal jeho vzhled ani pódiovou osobnost. Pokouší se však co nejvěrněji zachovat důležité riffy, sóla a zvukové detaily, které fanoušci znají z původních nahrávek.

Kvůli repertoáru Mötley Crüe začal své Telecastery častěji vybavovat tremolem Floyd Rose. Některé skladby totiž vyžadují práci s pákou a změnami výšky tónu, které byly významnou součástí Marsova stylu. John také upravil míru zkreslení tak, aby se jeho zvuk přiblížil hutnosti koncertního projevu Mötley Crüe.

Jeho přístup vychází z respektu k hudebníkům, které nahrazuje. Při hraní cizího repertoáru se nesnaží každou skladbu zaplnit vlastními triky. Podle jeho slov fanoušci chtějí slyšet písně, které milují, v podobě co nejbližší originálu.

Telecaster jako celoživotní poznávací znamení

S Johnem 5 je neodmyslitelně spojená kytara Fender Telecaster. Tento model byl původně oblíbený hlavně mezi country, bluesovými a rock’n’rollovými hráči, John jej však přenesl do industriálního metalu a moderní tvrdé hudby.

Vlastní rozsáhlou sbírku historických i současných Telecasterů. Na koncertech používá také speciálně upravené modely s výkonnými snímači, neobvyklými přepínači a výrazným vizuálním zpracováním.

Fender pro něj připravil několik signature nástrojů. Mezi nimi je také výrazný Ghost Telecaster s bílým tělem, bílým hmatníkem, zrcadlovým pickguardem a červeným přepínačem, který umožňuje okamžité přerušování zvuku. Firma jeho styl popisuje jako spojení klasického designu Telecasteru s moderními úpravami určenými pro tvrdou a technicky náročnou hru.

Country, bluegrass a extrémní metal v jedněch rukou

Největší zvláštností Johnova stylu je schopnost spojovat hudební světy, které bývají vnímány jako protiklady. Techniku chicken pickin’, spojenou především s country, dokáže během několika sekund vystřídat rychlým metalovým sólem, těžkým riffem nebo experimentálními zvuky.

Při hře často využívá trsátko společně s ostatními prsty pravé ruky. Tato hybridní technika mu umožňuje rychle přeskakovat mezi strunami, vytvářet ostré rytmické akcenty a hrát pasáže připomínající banjo.

Jeho rychlost přitahuje pozornost, ale není jediným základem jeho hudby. Důležitá je přesnost, rytmická kontrola a schopnost okamžitě měnit charakter skladby. John 5 dokáže znít jako country studiový hráč, industriální kytarista i klasický rockový sólista, aniž by ztratil vlastní rukopis.

Kytara jako únik i záchrana

John 5 opakovaně uváděl, že prakticky neexistuje den, kdy by nevzal kytaru do ruky. Hraní pro něj není pouze povoláním nebo prostředkem k získání pozornosti. Je součástí každodenního režimu a způsobem, jak zvládat napětí i psychické problémy.

Po sérii úmrtí v rodině začal trpět panickými atakami a dalšími zdravotními komplikacemi. Vyhledal terapii a současně se ještě intenzivněji věnoval hudbě. Kytaru později označil za svou záchranu, protože mu umožnila proměnit negativní energii v tvorbu.

O těchto zkušenostech otevřeně promluvil také v dokumentu I Am John 5. Jeho cílem nebylo pouze představit úspěšnou kariéru, ale ukázat, že psychické obtíže je možné řešit a že člověk nemusí hledat únik v alkoholu nebo drogách.

Album Ghost a další etapa sólové tvorby

V říjnu 2025 vydal John 5 další sólové album Ghost. Deska obsahuje deset instrumentálních skladeb a stala se jeho prvním řadovým sólovým albem vydaným po vstupu do Mötley Crüe.

Nahrávka pokračuje v propojování tvrdých riffů, rychlých sól, country techniky a melodických instrumentálních pasáží. Přestože se John věnuje stadionovým koncertům s Mötley Crüe, neopustil vlastní hudbu ani menší klubová vystoupení.

V roce 2026 naplánoval samostatné koncerty ve Velké Británii, kontinentální Evropě a Mexiku. Podle jeho oficiálního webu jde o dosud nejrozsáhlejší sólovou návštěvu těchto částí světa. Současně pokračuje také v koncertování s Mötley Crüe, kteří na rok 2026 oznámili severoamerické turné Return of the Carnival of Sins.

Odkaz Johna 5

John 5 dokázal vybudovat kariéru, která by mohla vydat na několik samostatných hudebních životů. Byl studiovým hráčem, koncertním doprovodem, členem industriální kapely, pravou rukou hororových frontmanů, filmovým skladatelem, sólovým virtuosem i kytaristou jedné z nejslavnějších glammetalových skupin.

Jeho největší předností není pouze rychlost. Mnohem důležitější je schopnost naslouchat interpretovi, pochopit charakter skladby a zahrát přesně to, co hudba potřebuje. U Marilyna Mansona dokázal vytvořit chladné industriální riffy, s Robem Zombiem spojil groove metal s hororovou show a v Mötley Crüe respektuje odkaz Micka Marse.

Zároveň nikdy neopustil hudbu, která jej přivedla ke kytaře. Country a bluegrass pro něj nejsou kuriozitou ani krátkou odbočkou. Tvoří stejně důležitou část jeho stylu jako heavy metal, Kiss, Van Halen nebo hororová estetika.

John 5 po většinu kariéry stál vedle větších a hlasitějších osobností. Přesto si dokázal vytvořit vlastní jméno, obraz i hudební jazyk. Z nájemného studiového hráče se postupně stal kytarista, jehož poznáte po několika tónech, pohledu na bílý Telecaster nebo jediném záběru jeho nezaměnitelné postavy.