Vince Neil

Začátky a cesta k hudbě

Vince Neil, vlastním jménem Vincent Neil Wharton, se narodil 8. února 1961 v Hollywoodu v americké Kalifornii. Dětství prožil na různých místech jižní Kalifornie a kromě hudby se věnoval také sportu, především baseballu a surfování. Už během středoškolských let se pohyboval v prostředí mladých hudebníků, mezi nimiž byl i budoucí bubeník Mötley Crüe Tommy Lee.

První výraznější zkušenosti získal jako zpěvák losangeleské kapely Rock Candy. Právě během jednoho z jejích vystoupení si jeho energického projevu všiml Tommy Lee, který hledal frontmana pro nově vznikající Mötley Crüe. Nabídka přišla v roce 1981 a Neil ji přijal. Tím začala jedna z nejvýraznějších kapitol historie glam metalu.

Vzestup s Mötley Crüe

Po vydání debutového alba Too Fast for Love se Mötley Crüe rychle zařadili mezi nejvýraznější představitele amerického hard rocku a glam metalu. Skutečný průlom ale přineslo album Shout at the Devil (1983), které katapultovalo kapelu mezi největší rockové hvězdy své doby.

V následujících letech následovala dnes již kultovní alba Theatre of Pain, Girls, Girls, Girls a především Dr. Feelgood, které se stalo komerčně nejúspěšnější deskou Mötley Crüe. Vince Neil se stal jedním z nejznámějších rockových zpěváků 80. let. Jeho charakteristický hlas, blond vzhled i divoký životní styl dokonale vystihovaly tehdejší atmosféru Sunset Stripu v Los Angeles.

Tragická nehoda a osobní problémy

Prosinec roku 1984 znamenal pro Vince Neila zásadní životní zlom. Po večírku usedl pod vlivem alkoholu za volant svého vozu a havaroval. Při nehodě zahynul bubeník kapely Hanoi Rocks Nicholas „Razzle“ Dingley, který seděl na místě spolujezdce. Další dva lidé utrpěli těžká zranění. Neil byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti, strávil část trestu ve vězení a musel zaplatit vysoké odškodné poškozeným. Tragédie výrazně ovlivnila jeho osobní život i další kariéru.

Ani v dalších letech se nevyhnul problémům spojeným s alkoholem a konflikty se zákonem. Přesto zůstal jednou z nejvýraznějších osobností americké rockové scény.

Odchod z kapely a sólová kariéra

Na začátku 90. let se vztahy uvnitř Mötley Crüe začaly zhoršovat a v roce 1992 Vince Neil kapelu opustil. Vydal se na sólovou dráhu, během níž vydal alba Exposed (1993), Carved in Stone (1995) a později také Tattoos & Tequila (2010). Přestože jeho sólová tvorba získala své příznivce, úspěch Mötley Crüe se jí nepodařilo zopakovat.

Smrt dcery Skylar

Nejtěžší životní období přišlo v roce 1995, kdy Neilova čtyřletá dcera Skylar podlehla vzácné formě rakoviny ledvin. Její smrt zpěváka hluboce zasáhla a na její památku založil charitativní nadaci Skylar Neil Memorial Foundation, která podporuje výzkum dětských onemocnění a léčbu rakoviny. Smutek promítl také do skladby Skylar’s Song, kterou věnoval právě své dceři.

Návrat do Mötley Crüe

V roce 1996 se Vince Neil vrátil do Mötley Crüe a znovu se postavil za mikrofon kapely, jejíž byl od počátku nejvýraznější tváří. S návratem vznikla alba Generation Swine, New Tattoo a po delší pauze také Saints of Los Angeles.

Po rozlučkovém turné kapela oznámila konec činnosti, ale obrovský úspěch filmu The Dirt přivedl Mötley Crüe zpět na pódia. Vince Neil tak opět koncertuje s kapelou po celém světě a zůstává její neodmyslitelnou součástí.

Vince Neil dnes

Vince Neil je jedním z nejikoničtějších frontmanů historie glam metalu. Jeho kariéra byla plná obrovských úspěchů, tragédií i kontroverzí. Přesto jeho hlas zůstává neodmyslitelně spojen s největšími hity Mötley Crüe, jako jsou Kickstart My Heart, Home Sweet Home, Girls, Girls, Girls, Dr. Feelgood nebo Shout at the Devil.

Navzdory četným životním pádům se nikdy z rockové scény úplně nevytratil. Pro miliony fanoušků dodnes představuje symbol divoké éry 80. let, kdy byl rock’n’roll synonymem nespoutaného života i velkolepých koncertů.

Je neskutečný, jak se člověk neustále mění, když prochází vývojem. Pamatuji si, když jsem byl v prváku na střední, jak jsem přišel ze školy a táta doma koukal na nějaký dokument o Mötley Crüe, který byl i v českém dabingu. Tam jsem zahlédl spoustu obrázků nejen Vince, který mi přišel šíleně nesympatický. Prostě blondýna s čelenkou nebo šátkem. O zhruba pět let později, když jsem se dal na vlnu glam metalu, se z Vince stal můj idol, že jsem se i nechal obarvit na blond.