Avenged Sevenfold

Vznik kapely a začátky v Huntington Beach

Avenged Sevenfold vznikli v roce 1999 v kalifornském Huntington Beach. Zakládajícími členy byli zpěvák Matthew Sanders, dnes známý jako M. Shadows, kytarista Zachary Baker alias Zacky Vengeance, bubeník James Owen Sullivan alias The Rev a baskytarista Matt Wendt. Všichni pocházeli z prostředí mladé lokální scény, kde se prolínal punk, hardcore, metal a školní kapely. Nešlo o projekt vytvořený studiem nebo vydavatelstvím, ale o partu mladých muzikantů, která chtěla hrát tvrději, ambiciózněji a osobitěji než jejich předchozí pokusy.

Důležité je, že členové kapely měli už před Avenged Sevenfold zkušenosti s hraním. M. Shadows a Matt Wendt působili v punkové skupině Successful Failure, Zacky Vengeance hrál v punkových kapelách Society Down a MPA a The Rev měl zkušenosti i ze ska kapely Suburban Legends. To vysvětluje, proč jejich první tvorba nebyla čistý metal. Od začátku v ní bylo slyšet střet různých vlivů: hardcoreová naléhavost, punková energie, metalové riffy i chuť psát skladby s většími ambicemi.

První nahrávky vznikaly velmi brzy. Kapela v říjnu 1999 natočila třískladbové demo v A-Room Studios v Orange County. První koncert odehrála 11. února 2000 ve Walnut City Hall. Tyto začátky ještě neměly podobu budoucí stadionové kapely, ale položily základ: výrazný zpěv, rychlé tempo, dramatické melodie a chuť míchat styly, které tehdy ne vždy stály vedle sebe.

Vývoj hudebního stylu

Avenged Sevenfold jsou zajímaví právě tím, že se jejich styl výrazně měnil. Pokud je někdo poznal přes Hail to the King, může mít pocit, že jde hlavně o heavy metal a hard rock. Kdo se ale vrátí k prvním dvěma deskám, uslyší mnohem syrovější metalcore s křikem, rychlými bicími, hardcorovou energií a melodiemi inspirovanými klasickým metalem i melodickým death metalem.

Rané období, tedy Sounding the Seventh Trumpet a Waking the Fallen, je nejblíže metalcoru. Objevují se dlouhé skladby, střídání screamů a čistého zpěvu, divoké tempo a technické pasáže. Právě Waking the Fallen bývá často považováno za jednu z důležitých nahrávek amerického metalcoru počátku tisíciletí.

S albem City of Evil se kapela výrazně posunula. Screamy téměř zmizely, M. Shadows začal stavět na čistém zpěvu a kapela se obrátila ke klasickému heavy metalu, hard rocku, dvojkytarovým harmoniím a rozmáchlejším skladbám. Zároveň se ukázala schopnost psát velké refrény a skladby vhodné pro větší pódia.

Self-titled album Avenged Sevenfold z roku 2007 přidalo pestrost a žánrovou odvahu. Kapela vedle tvrdších skladeb pracovala s melodikou, baladami, divadelnější atmosférou a skladbou A Little Piece of Heaven, která ukázala jejich smysl pro černý humor a experiment.

Nightmare je emotivní a temnější deska, silně poznamenaná smrtí The Reva. Hail to the King pak znamenalo zjednodušení a návrat ke kořenům klasického heavy metalu a hard rocku. Naopak The Stage a Life Is But a Dream… ukazují progresivní a experimentální tvář kapely, kde se objevují dlouhé kompozice, filozofická témata, elektronické vlivy, orchestrální prvky a výrazná práce s atmosférou.

Současní členové

• M. Shadows – zpěv
  M. Shadows, vlastním jménem Matthew Charles Sanders, je zakládající zpěvák a hlavní tvář kapely. Jeho hlas prošel velkým vývojem. V raných letech používal výrazný scream a agresivní projev, zatímco od City of Evil se stal dominantním jeho čistý zpěv, silné refrény a charakteristická barva hlasu. Shadows je také jednou z hlavních autorských osobností kapely a významně se podílí na textech i koncepčním směřování alb. Jeho projev je důležitý i pro proměnu kapely. Právě přechod od screamů k čistému zpěvu pomohl Avenged Sevenfold vystoupit z úzkého metalcorového prostoru a stát se kapelou, která dokáže oslovit širší rockové i metalové publikum.
• Zacky Vengeance – rytmická kytara, doprovodné vokály
  Zacky Vengeance, vlastním jménem Zachary James Baker, je zakládající kytarista kapely. V Avenged Sevenfold tvoří rytmickou kytarovou oporu a spolu se Synysterem Gatesem stojí za typickým dvojkytarovým zvukem kapely. Jeho styl vychází z punku, hardcoru a metalu, což je slyšet hlavně v rané energii kapely. Zacky je důležitý nejen jako muzikant, ale i jako součást vizuální a autorské identity Avenged Sevenfold. Jeho hra často drží skladby pohromadě: pevné riffy, tvrdý základ a kontrast k sólovějšímu projevu Synystera Gatese.
• Synyster Gates – sólová kytara, doprovodné vokály
  Synyster Gates, vlastním jménem Brian Elwin Haner Jr., je sólový kytarista kapely a jeden z nejvýraznějších moderních metalových kytaristů. Do sestavy přišel velmi brzy a stal se zásadní postavou zvuku Avenged Sevenfold. Jeho styl kombinuje metalovou techniku, rychlá sóla, melodické linky, harmonizované kytary a vlivy klasického rocku i jazzu. Právě dvojice Synyster Gates a Zacky Vengeance dala kapele rozpoznatelný kytarový podpis. Harmonizované pasáže, výrazná sóla a melodické vedení kytar patří k tomu, co fanoušci na Avenged Sevenfold dlouhodobě vyhledávají.
• Johnny Christ – baskytara
  Johnny Christ, vlastním jménem Jonathan Lewis Seward, nastoupil do kapely v roce 2002 a stal se stabilním baskytaristou Avenged Sevenfold. Přišel před albem Waking the Fallen a od té doby je pevnou součástí sestavy. Jeho hra často nepůsobí okázale na první poslech, ale je klíčová pro hutnost a stabilitu skladeb. V kapele, kde dominují výrazné kytary a dramatický zpěv, má basa důležitou roli v tom, aby skladby měly tlak a tah. Johnny Christ je typ hráče, který přesně slouží skladbě a drží její páteř.
• Brooks Wackerman – bicí
  Brooks Wackerman se stal bubeníkem Avenged Sevenfold v roce 2015. Předtím byl známý hlavně díky dlouholetému působení v Bad Religion a zkušenostem z dalších projektů. Do kapely přinesl technickou jistotu, rychlost, přesnost a schopnost zvládat jak přímočaré metalové skladby, tak progresivnější kompozice. Jeho první studiovou deskou s Avenged Sevenfold bylo album The Stage z roku 2016. Právě tam se ukázalo, že kapela potřebovala bubeníka, který dokáže odehrát komplikovanější rytmiku, proměny tempa i ambiciózní aranže. Wackerman se stal důležitou součástí novější, progresivnější éry kapely.

Bývalí členové a hostující období

• Matt Wendt – baskytara
  Matt Wendt patřil k zakládajícím členům Avenged Sevenfold a hrál na baskytaru v úplných začátcích. Jeho období spadá do let 1999 až 2000. S kapelou byl u zrodu prvních nápadů, ale odešel ještě před tím, než se formace stabilizovala v sestavě známé z pozdějších alb.
• Justin Sane – baskytara
  Justin Sane působil v kapele po odchodu Matta Wendta, přibližně v letech 2000 až 2001. Je spojován s raným obdobím před tím, než kapela našla definitivní basovou oporu. U Avenged Sevenfold šlo stále o období hledání sestavy a zvuku.
• Dameon Ash – baskytara
  Dameon Ash byl dalším raným baskytaristou Avenged Sevenfold, obvykle uváděným pro období 2001 až 2002. Také on patří do éry před příchodem Johnnyho Christa. Právě časté změny na baskytarovém postu ukazují, že stabilní sestava se rodila postupně.
• The Rev – bicí, zpěv, autorský podíl
  James Owen Sullivan, známý jako The Rev, byl zakládajícím bubeníkem Avenged Sevenfold a jednou z nejdůležitějších osobností celé historie kapely. Nebyl pouze bubeníkem. Podílel se na autorské stránce, zpíval doprovodné vokály a měl výrazný vliv na charakter kapely. Jeho hra kombinovala rychlost, techniku, punkovou živost i muzikantskou fantazii. The Rev zemřel 28. prosince 2009 ve věku 28 let. Jeho smrt kapelu i fanoušky hluboce zasáhla. Album Nightmare, na kterém se podílel v rané fázi tvorby, se stalo nejen další kapitolou kapely, ale také bolestnou poctou jeho odkazu. Skladba So Far Away patří mezi nejcitlivější momenty diskografie a mnoho fanoušků ji dodnes vnímá jako rozloučení s The Revem.
• Mike Portnoy – studiové a koncertní období v roce 2010
  Po smrti The Reva pomohl kapele Mike Portnoy, známý především z Dream Theater. Nebyl dlouhodobým členem Avenged Sevenfold v klasickém smyslu, ale sehrál zásadní roli při dokončení alba Nightmare a následném koncertním období. Pro kapelu šlo o citlivé období a Portnoy pomohl přenést hudbu The Reva do finální podoby.
• Arin Ilejay – bicí
  Arin Ilejay se ke kapele připojil nejprve jako koncertní bubeník a později se stal oficiálním členem. Jeho nejdůležitější studiovou stopou je album Hail to the King z roku 2013. V roce 2015 kapela oznámila jeho odchod. Jeho období představuje přechod mezi érou po The Revovi a nástupem Brookse Wackermana.

Historie kapely po etapách

1999 – 2002: první kroky a Sounding the Seventh Trumpet

Po vzniku v roce 1999 se Avenged Sevenfold rychle pustili do nahrávání dem a koncertování. Debutové album Sounding the Seventh Trumpet vyšlo v roce 2001. Bylo syrové, neuhlazené a plné mladické energie. Kapela tehdy ještě hledala vlastní tvář, ale už zde byly slyšet prvky, které později rozvine: melodika, dramatičnost, kombinace tvrdosti a emocí.

2003 – 2005: Waking the Fallen a průlom s City of Evil

Waking the Fallen z roku 2003 znamenalo obrovský krok vpřed. Kapela zpevnila sestavu, rozvinula metalcorový zvuk a dokázala propojit agresi s melodiemi. Skladba Unholy Confessions se stala jednou z jejích raných hymen a dodnes patří ke klíčovým položkám koncertního repertoáru.

City of Evil z roku 2005 přineslo zásadní změnu. Avenged Sevenfold opustili výrazné screamy a přiklonili se ke klasickému heavy metalu, hard rocku a velkým refrénům. Právě z této desky pochází Bat Country, jeden z jejich největších hitů. Kapela se díky tomuto albu dostala k výrazně širšímu publiku.

2007 – 2008: self-titled album a rozšíření možností

Album Avenged Sevenfold z roku 2007 ukázalo kapelu jako sebevědomou a žánrově otevřenou formaci. Vedle tvrdších skladeb jako Critical Acclaim nebo Almost Easy zde najdeme baladickou Dear God i divadelně temnou A Little Piece of Heaven. Deska ukázala, že Avenged Sevenfold nejsou svázáni jedním žánrem.

2009 – 2011: smrt The Reva a Nightmare

Rok 2009 přinesl tragédii v podobě smrti The Reva. Kapela se ocitla v nejtěžším období své historie. Přesto se rozhodla dokončit album Nightmare, na jehož vzniku se The Rev podílel. Výsledek je temný, silný a emocionálně velmi nabitý. Nightmare se stalo jedním z nejdůležitějších alb kapely a zároveň jedním z jejích komerčně nejúspěšnějších počinů.

2012 – 2014: Hail to the King

Hail to the King představilo Avenged Sevenfold v přímočařejší podobě. Kapela se inspirovala klasickým heavy metalem a hard rockem, zjednodušila aranže a vsadila na silné riffy. Titulní skladba Hail to the King se stala jedním z nejznámějších hitů kapely a právě přes ni mnoho posluchačů, včetně mě, k Avenged Sevenfold poprvé výrazně proniklo.

2015 – 2017: Brooks Wackerman a The Stage

Po odchodu Arina Ilejaye nastoupil Brooks Wackerman a kapela vydala The Stage. Album přišlo nečekaně bez klasické dlouhé reklamní kampaně a překvapilo progresivnějším pojetím. Témata se točila kolem umělé inteligence, vesmíru, lidstva a technologií. Titulní skladba The Stage byla nominována na Grammy v kategorii Best Rock Song.

2018 – současnost: Life Is But a Dream…

Po dlouhé pauze vydali Avenged Sevenfold v roce 2023 album Life Is But a Dream… Deska je jejich nejexperimentálnějším počinem. Vychází z existenciálních témat, absurdismu a inspirace filozofií Alberta Camuse. Hudebně se pohybuje mezi progresivním metalem, avantgardními prvky, elektronikou, jazzovými náznaky i klasickou klavírní tečkou v závěru. Pro část fanoušků šlo o šok, pro jiné o důkaz, že kapela se nebojí riskovat ani po letech úspěchu.

Kompletní studiová diskografie

Sounding the Seventh Trumpet (2001)

Debutové album.

Debut představuje Avenged Sevenfold v nejmladší a nejsyrovější podobě. Převládá metalcore, hardcoreová energie, scream a rychlé změny nálad. Produkčně nejde o dokonalou desku, ale je důležitá jako důkaz ambicí mladé kapely. Už zde se objevuje snaha psát delší, dramatičtější skladby a nepůsobit jako obyčejná lokální hardcoreová skupina.

Důležité skladby: To End the Rapture, Warmness on the Soul, Darkness Surrounding, We Come Out at Night.

Témata a atmosféra: Hledání identity, mladická intenzita, ostrá energie a začátek cesty.

Waking the Fallen (2003)

Průlomové metalcorové album.

Waking the Fallen je deska, na které Avenged Sevenfold našli mnohem pevnější tvar. Metalcore zde dostává melodickou, temnou a technickou podobu. Kapela pracuje s tvrdými pasážemi, melodickým zpěvem, dvojkytarami a delšími kompozicemi. Album je pro mnoho fanoušků dodnes zásadní a bývá řazeno mezi důležité metalcorové nahrávky své doby.

Důležité skladby: Unholy Confessions, Second Heartbeat, Chapter Four, I Won’t See You Tonight Part 1.

Témata a atmosféra: Emoce, agrese, melodie, bolest a mladá kapela, která začala růst nad rámec scény.

City of Evil (2005)

Velký zlom a nástup k širšímu publiku.

City of Evil změnilo všechno. Kapela se odklonila od screamů a výrazně posílila čistý zpěv, klasické heavy metalové riffy, sóla a stadionovější refrény. Deska ukázala inspiraci klasickým metalem a hard rockem, ale zároveň si ponechala vlastní temnou teatrálnost. Bat Country se stala masivním hitem a pomohla kapele dostat se mezi nejvýraznější jména moderního metalu.

Důležité skladby: Beast and the Harlot, Bat Country, Seize the Day, Burn It Down, M.I.A..

Témata a atmosféra: Přerod z metalcorové kapely v moderní metalovou sílu s velkými ambicemi.

Avenged Sevenfold (2007)

Sebevědomá a pestrá deska.

Čtvrté album, často označované jako self-titled, ukazuje kapelu v rozmanité podobě. Je zde politicky ostřejší Critical Acclaim, energická Almost Easy, emotivní Afterlife, country laděná Dear God i temně komediální A Little Piece of Heaven. Album působí jako přehlídka toho, že Avenged Sevenfold dokážou míchat tvrdost, melodii, humor, drama i mainstreamovější tah.

Důležité skladby: Critical Acclaim, Almost Easy, Afterlife, Dear God, A Little Piece of Heaven.

Témata a atmosféra: Pestrost, nadhled, temný humor a důkaz, že kapela nechce stát na místě.

Nightmare (2010)

Temná deska poznamenaná ztrátou.

Nightmare vznikalo v nejbolestivějším období kapely po smrti The Reva. Přestože jej na bicí dokončil Mike Portnoy, album nese The Revův autorský otisk. Hudebně kombinuje tvrdost, melodii, temné texty a silné emoce. Skladba So Far Away se stala jedním z nejsilnějších rozloučení v moderním metalu.

Důležité skladby: Nightmare, Welcome to the Family, Buried Alive, So Far Away, Save Me.

Témata a atmosféra: Smutek, vztek, paměť, přátelství a snaha pokračovat dál i po obrovské ztrátě.

Hail to the King (2013)

Klasický heavy metal a nejslavnější hit.

Hail to the King přineslo přímočařejší a riffovější podobu Avenged Sevenfold. Kapela se inspirovala klasickým heavy metalem, Black Sabbath, Metallicou, Iron Maiden i hard rockovou přímostí. Výsledkem je deska, která možná není nejkomplikovanější, ale má obrovskou sílu v jednoduchosti. Titulní skladba se stala jedním z nejznámějších songů kapely.

Důležité skladby: Shepherd of Fire, Hail to the King, This Means War, Heretic, Acid Rain.

Témata a atmosféra: Královská atmosféra, klasický metal, velké riffy a skladba, která přivedla mnoho nových fanoušků.

The Stage (2016)

Progresivní konceptuální směr.

The Stage je ambiciózní a progresivní album. Zabývá se tématy lidstva, technologie, umělé inteligence, vesmíru a sebedestrukce. Hudebně je komplikovanější, delší a méně přímočaré než Hail to the King. Ukazuje kapelu, která po komerčně úspěšné desce nešla bezpečnou cestou, ale rozhodla se riskovat.

Důležité skladby: The Stage, Paradigm, God Damn, Roman Sky, Exist.

Témata a atmosféra: Technologie, vesmír, lidská povaha, pokrok a otázka, kam se jako civilizace řítíme.

Life Is But a Dream… (2023)

Nejexperimentálnější album kapely.

Life Is But a Dream… je nejodvážnější a nejméně předvídatelné album Avenged Sevenfold. Vychází z existenciálních a absurdistických témat a inspirace Albertem Camusem. Hudebně se zde potkává progresivní metal, avantgardní přístup, elektronika, klavír, jazzové nálady, hutné riffy i nečekané zvraty. Deska rozdělila posluchače, ale zároveň ukázala, že kapela stále dokáže překvapit.

Důležité skladby: Nobody, We Love You, Game Over, Mattel, Cosmic, Life Is But a Dream.

Témata a atmosféra: Existence, smrtelnost, absurdita života, ego, strach, přijetí a hledání smyslu.

Nejznámější skladby

• Unholy Confessions – metalcorová hymna raného období a zásadní skladba pro fanoušky Waking the Fallen.
• Bat Country – průlomový hit z City of Evil, který výrazně rozšířil publikum kapely.
• Seize the Day – melodická a emotivní skladba ukazující citlivější stránku kapely.
• Almost Easy – energický song ze self-titled éry s výrazným refrénem.
• Afterlife – jedna z nejznámějších skladeb kapely, propojuje melodii, tvrdost a smyčcové prvky.
• A Little Piece of Heaven – temně humorná a divadelně pojatá skladba, která nemá v jejich diskografii mnoho obdoby.
• Nightmare – temný hit z období po smrti The Reva.
• So Far Away – emotivní pocta The Revovi.
• Hail to the King – stadionový heavy metalový hit, přes který kapelu poznalo mnoho nových posluchačů.
• Shepherd of Fire – výrazná skladba z éry Hail to the King.
• The Stage – progresivní titulní skladba nominovaná na Grammy.
• Nobody – hlavní singl z Life Is But a Dream…, který ukazuje experimentálnější tvář kapely.

Proč jsou Avenged Sevenfold důležití?

Avenged Sevenfold patří mezi kapely, které dokázaly vyrůst z lokální metalcorové scény do pozice velké mezinárodní metalové skupiny. Jejich cesta je zajímavá tím, že nikdy nezůstali úplně stát. Když se čekalo pokračování metalcoru, přišli s City of Evil. Když mohli opakovat úspěšný recept, zkusili pestřejší self-titled desku. Po tragédii dokázali nahrát Nightmare. Po stadionovém Hail to the King se pustili do progresivního The Stage a později do ještě odvážnějšího Life Is But a Dream…

Důležitý je také jejich kytarový rukopis. Dvojice Synyster Gates a Zacky Vengeance navázala na tradici dvojkytarových metalových kapel, ale přenesla ji do moderního zvuku. M. Shadows zase dokázal přejít od screamů k hlasu, který je okamžitě rozpoznatelný. A odkaz The Reva zůstává v hudbě kapely přítomný dodnes.

Pro fanoušky jsou Avenged Sevenfold kapelou emocí. Umí být agresivní, velkolepí, temní, dojemní i teatrální. Někdy jsou přístupní, jindy nároční. Právě ta proměnlivost je jejich silou.

Doporučení pro nové posluchače

Pokud někdo Avenged Sevenfold vůbec nezná, záleží na tom, jaký typ hudby má rád. Proto je nejlepší začít podle nálady:

• Pro první seznámení: Hail to the King, Bat Country, Afterlife.
• Pro fanoušky tvrdšího metalcoru: Unholy Confessions, Second Heartbeat, Chapter Four.
• Pro emotivní stránku kapely: So Far Away, Seize the Day, Dear God.
• Pro temnější a dramatičtější atmosféru: Nightmare, Buried Alive, Save Me.
• Pro progresivní a experimentální polohu: The Stage, Exist, Nobody, Cosmic.
• Pro fanoušky teatrálnějších věcí: A Little Piece of Heaven.

Závěr

Avenged Sevenfold pro mě začali jedním večerním klipem na Óčku. Hail to the King naskočilo kolem desáté a najednou bylo jasné, že tohle není obyčejná skladba, která jen proběhne televizí a zmizí. Byl to vstup do světa kapely, která má za sebou dlouhou cestu, bolestné momenty, obrovské hity i odvahu dělat věci po svém.

Když se člověk podívá na celou jejich historii, je vidět obrovský vývoj. Od mladé metalcorové kapely z Huntington Beach přes velké hity až po progresivní a experimentální alba. Avenged Sevenfold nejsou jen kapela jedné písně. Jsou to muzikanti, kteří dokázali přežít změny scény, tragédii i vlastní proměny. A právě proto si zaslouží místo mezi profily kapel na Viperra.cz.