Úplně čirou náhodou někdy v roce 2019 jsem se díval na nějaký trailer ke hře. Když jsem se pak na druhém monitoru věnoval nějaké konverzaci, trailer skončil a naskočil automaticky další, který byl ze hry Rage 2. Tam na pozadí běžel song Supernova, tenkrát se ještě jmenovali Eskimo Callboy.
Song to nebyl na první poslech špatný a vpravo v doporučených videích byl odkaz na song Prism z alba Rehab. Klikl jsem na to a jsem dodnes za to strašne rád. Ten song mi přišel takový temný, který zapadal do mého temného stylu života té doby.
Pak už jsem si je naklikl ve Spotify a poznával jsem jejich diskografii. Nutno říct, že album Rehab je úplně o něčem jiném než předchozí alba, ale to nebylo vůbec špatně. Ba naopak! Více se pak samozřejmě rozepíšu v jednotlivých recenzích.
Kapela
O kapele
Electric Callboy (do roku 2022 známí jako Eskimo Callboy) je německá šestičlenná formace z Castrop-Rauxelu, která naprosto zbourala hranice mezi moderním metalem a elektronickou taneční hudbou. Jejich styl, často označovaný jako electronicore, trancecore nebo jednoduše „party metal“, kombinuje tvrdé kytarové breakdowny a scream s chytlavými techno/EDM beaty z 90. let, popovými melodiemi a obrovskou dávkou humoru a nadsázky.
Vznik a raná léta: Éra Eskimo Callboy (2010–2019)
Kapela vznikla v roce 2010 a v podstatě okamžitě zaujala tehdejší internetovou komunitu. V první dekádě stála jejich hudba na dvou frontmanech – Kevinu Ratajczakovi (scream, klávesy) a původním frontmanovi jménem Sebastian „Sushi“ Biesler (zpěv, scream).
Bleskový start (2010 – 2014): První EP a následné debutové album Bury Me in Vegas (2012) definovaly jejich tehdejší styl. Texty byly plné alkoholu, večírků a sexu, hudba vsázela na divoký tehdejší trend „crabcore“ (mix metalcoru a dubstepu/techna). S albem We Are the Mess (2014) poprvé prorazili do německé hitparádové Top 10.
Budování pozice (2015 – 2019): Alba Crystals (2015) a The Scene (2017) upevnila jejich status jedné z nejzábavnějších koncertních kapel v Evropě. V roce 2019 vydali desku Rehab, která byla o něco melodičtější a popovější. Na konci tohoto roku však přišel zásadní zlom: zpěvák Sushi se rozhodl kapelu opustit, protože se chtěl věnovat temnějšímu, vážnějšímu projektu (Ghostkid).
Nová éra, nový zpěvák a globální exploze (2020 – 2022)
Začátek roku 2020 byl pro kapelu kritický – byli bez hlavního zpěváka a svět ochromila pandemie koronaviru. Kapela však našla spásu v osobě Nica Sallacha (bývalého zpěváka kapely To the Rats and Wolves). Nico do kapely zapadl nejen hlasově, ale i vizuálně a lidsky.
Hypa Hypa (2020): V červnu 2020 vydali první singl s Nicem – „Hypa Hypa“. Bláznivý videoklip, ve kterém kapela v parukách a retro teplákovkách z 80. let tancuje a hraje tvrdý metal, se stal okamžitým virálním megahitem. Tento song kapelu doslova restartoval a vystřelil do první ligy. Následovalo EP MMXX.
Smršť hitů (2021): Pandemii strávili skládáním hudby a natáčením neuvěřitelně propracovaných, parodických videoklipů. Hity jako „We Got the Moves“ (s ikonickými hrncovými účesy) a „Pump It“ (parodie na fitness videa z 80. let) nasbíraly desítky milionů zhlédnutí a vytvořily kolem kapely obří kult.
Přejmenování a album TEKKNO (2022 – současnost)
V březnu 2022 udělala kapela zásadní rozhodnutí. Uvědomili si, že slovo „Eskimo“ v jejich názvu může být vnímáno jako urážlivé vůči domorodým obyvatelům Arktidy. Protože chtěli, aby jejich hudba lidi spojovala a nikoho neurážela, oficiálně změnili název na Electric Callboy a stáhli ze streamovacích platforem staré artworky.
Album TEKKNO (2022): V září 2022 vydali své první album pod novým názvem. Deska TEKKNO zaznamenala obrovský úspěch, debutovala na 1. místě německé hitparády a kapela s ní vyprodala halová turné po celém světě, včetně USA, Austrálie a Evropy. Skladby jako „Spaceman“ nebo „Arrow of Love“ se staly okamžitými hymnami.
Kolaborace a popkultura (2024 – 2026): Kapela začala masivně prorůstat do herního světa a popkultury. V roce 2024 vydali úspěšný společný singl „RATATATA“ s japonskou senzací BABYMETAL. Následně pronikli do herních soundtracků (hry jako WWE 2K25, Madden NFL 26) a v roce 2026 dokonce složili oficiální herní hymnu „Hypercharged“ pro celosvětový mobilní hit Brawl Stars. Po odchodu dlouholetého bubeníka Davida Friedricha navíc jejich sestavu za bicími posílil uznávaný Frank Zummo.
Electric Callboy dokázali nemožné: vzali subžánr metalu, který byl často brán příliš vážně, vdechli mu obrovskou porci zábavy, barev a humoru, a vytvořili z něj celosvětový mainstreamový fenomén, který dnes plní ty největší festivalové areály.
Oficiální bývalí členové
Sebastian „Sushi“ Biesler – hlavní čistý zpěv, scream
Léta v kapele: 2010–2020
Spoluzakladatel kapely a frontman, který s Kevinem Ratajczakem tvořil původní pěvecké duo. Odpovídal za vokály na prvních pěti studiových albech (od Bury Me in Vegas až po Rehab). Na začátku roku 2020 se rozhodl odejít, protože ho unavovalo humorné směřování kapely a chtěl dělat temnější hudbu. Založil svůj vlastní úspěšný projekt Ghostkid. Jeho místo uvolnil pro Nica Sallacha.
David-Karl Friedrich – bicí
Léta v kapele: 2012–2024
Nastoupil do kapely krátce po vydání debutového alba v roce 2012 a odklepal s nimi celou éru největšího vzestupu, včetně alb Crystals, The Scene a přelomového TEKKNO. Kapelu opustil v roce 2024 a za bicími ho nahradil současný bubeník Frank Zummo.
Michael „Micha“ Malitzki – bicí
Léta v kapele: 2010–2012
Původní bubeník a zakládající člen, který s kapelou nahrál jejich vůbec první self-titled EP (2010) a debutovou desku Bury Me in Vegas (2012). Krátce po vydání debutu z kapely odešel.
Studiová alba
Bury Me in Vegas (2012)
We Are the Mess (2014)
Crystals (2015)
The Scene (2017)
Rehab (2019)
TEKKNO (2022) (první album pod názvem Electric Callboy)
Jordi je mozek, zakladatel a hlavní programátor celého projektu. Stručně řečeno: všechno, co tu funguje (nebo zrovna nefunguje), jde za ním. Hudba pro něj není jen koníček, ale celoživotní vášeň. První údery do bicích rozdal už ve čtyřech letech a rytmus mu v žilách pulzuje dodnes. Jeho absolutní domovinou je glam metal, takže ho spolehlivě najdete tam, kde hrají legendární Mötley Crüe nebo současní tahouni žánru Crashdïet.
Diskuze
0 komentářů
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buď první, kdo se zapojí do diskuze.
Komentář
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíš nejdříve přihlásit.
0 komentářů
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buď první, kdo se zapojí do diskuze.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíš nejdříve přihlásit.
Přihlásit se